Na cestách ...

Letní Paříž…

15. 7. 2019

Ahoj, ahoj, ahoj!

Dnešní článek bude opět cestovatelského žánru. Nejen že mám tyhle články nejradši, navíc si taky myslím, že i vám mohou něco dát (aspoň snad trochu inspirace?!). No a dnes to tedy bude o jednom z nejznámnějších měst Evropy, Paříži.

Do Paříže jsme vyjeli jako celá rodinka poslední červnový víkend. Pokud si článek čtete chvíli po jeho vydání, tak si ještě asi pamatujete na ty úmorná vedra nedávno. No… Ano. To jsme zrovna byli v Paříži. Je vám tedy asi jasné, že jsme si termín nezvolili zrovna šťastně, ale my prostě jindy neměli čas 😀 Když jsem ještě před odjezdem sjížděla předpověď počasí, padaly na mě mdloby 😀 Mělo být až 39 stupňů… Ještě před samotným začátkem výletu se nám tím pádem nikomu nikam nechtělo. Začalo to pěkně… Už takhle na začátek vám ale prozradím, že jsme se s tím teplem popasovali pěkně a vlastně to vůbec nebylo tak strašné, jak jsme se obávali.

První dojmy…

Do Paříže jsem se chtěla podívat už dlouho. Jednu dobu mi totiž přišlo, že kdo kdy nebyl v Londýně nebo Paříži, jakoby ani nikdy pořádně necestoval. Londýn jsem si odškrtla už před nějakou dobou, ale podívat se do Paříže se mi pořád ne a ne podařit. I když to pro mě bylo takovéhle “must-see”, nemyslím si, že bych měla o Paříži nějaké zkreslené dojmy nebo přílišná očekávání, takže jsem si byla jistá, že mě prostě nemůže nic překvapit. No…

Hned na letišti se vyskytla první komplikace, ze které jsme si ale nic nedělali. Zpozdil se let… “Máme ještě dost času.” To jsme ale netušili, že tohle bohužel nebude ten poslední problém, kterému budeme muset v jednom dnu čelit. Po příletu byl náš jediný bod na programu transfer na ubytování. Vzdálenost mezi letištěm Charles de Gaulle a hotelem jsme museli překonat vlakem a následně ještě autobusem. Dostat se z letiště do centra města mělo být naprosto jednoduché-jezdí tam totiž vlaky. Jenže…

Sedli jsme si do vlaku a čekali, kdy se rozjedem a ono nic. Z amplionu se ozývalo hlášení, takže bylo jasné, že se něco děje, jenže hlášení bylo jen ve francouzštině, takže jsme nevěděli vlastně nic. Lidé se postupně začali zvedat a odcházet, pak se zase ale vraceli a my vůbec nevěděli, co si myslet. Ve vlaku jsme už čekali asi hodinu a pořád to nevypadalo na odjezd. Dokonce i zhasli vagon. Navíc bylo ve vlaku šílené dusno, jelikož vagon samozřejmě neměl ani klimatizaci. Konec doby check-inu(půlnoc) nám už šlapal na paty, ale po víc jak hodině a půl se vlak konečně rozjel, tak se nám ulevilo, jelikož jsme ještě měli vše stihnout.

Po dvou stanicích se ale problém opakoval?! Achjo… To už jsme začínali být nervózní a bylo jasné, že to na čas nejspíš nestihneme. Snažili jsme se sice kontaktovat ubytování, ale na maily a zprávy nereagovali a po telefonu nám jen řekli, že neumí anglicky a že “tomorrow morning”. No ok…Už jsme sice měli před očima tu “bezdomoveckou” noc někde venku nebo v baru, ale i tak jsme se snažili se co nejrychleji dopravit na hotel. 20 min. zpoždění autobusu už fakt asi byla jen třešnička na dortu. Když jsme pak vyšli z autobusu, chvíli jsme nemohli uvěřit svým očím…

Bydleli jsme v levnějším hotelu, takže bylo jasné, že jeho poloha nebude někde v nejlepší čtvrti a že to bude spíš opak, ale tohle… Ehm… Všude halda odpadků, hnusný smrad, spousta cizinců(Arabů a Afričanů), a aby toho nebylo málo tak i prodejných slečen. No co, hlavně ať máme kde spát… Teď už se tomu jen smějem, ale je fakt, že nám tehdy moc do smíchu nebylo. Nakonec to ale mělo happy end a my se asi s 5 hodinovým zpožděním dostali na pokoj. Obraťme list…

Den plný Eiffelovek…

První den jsme po večeru plném dramat začali zlehka. Koupili jsme si lístky na metro, které nás vyšli extrémně levně, protože prý bylo v Paříži v tu dobu velké znečištění, tak bylo zlevněné jízdné, kdy lístek na den stál necelá 4 Eura (klasický lístek na jednu jízdu stál 1, 90 Eur a na den kolem 13 Eur). I když má pařížské metro 14 linek, tak je orientace v něm jednoduchá a logická, takže to zvládne snad úplně každý.

Když si vybavíte Paříž a vůbec Francii, na co si vzpomenete jako první? Troufám si tvrdit, že to bude v 99 procentech Eiffelovka. Ani u nás tomu nebylo jinak, tak bylo tak nějak jasné, že hned první den povedou naše kroky právě k ní. I když s drobnou zastávkou… Od našeho ubytování jsme měli blízko zastávku metra u Invalidovny, tak jsme se jako první vydali právě tam. Je to zajímavé místo s historií, která se vztahuje k francouzskému vojenství, kdy její hlavní účel byl vojenská nemocnice a domov pro válečné veterány.

Invalidovna

Hned z Invalidovny jsme si to “štrádovali” k Eiffelovce, která na nás už vykukovala z dálky. Cestou jsme míjeli několik francouzských bister, kaváren a obchůdků s pečivem… Ještě před odjezdem mi spousta lidí říkala, že Eiffelovka je ve skutečnosti mnohem nižší, než se může jevit z fotek, s čímž tedy musím souhlasit 😀 . Na druhou stranu ale musím říct, že i když z dálky Eiffelovka nepůsobí tak majestátně, tak když jste pod ní, přeci jen vás dokáže ohromit svou velikostí.

První den jsme Eiffelovku obdivovali jen ze země, jelikož se nám moc nechtělo čekat ve frontě… Nejlépe si Eiffelovku můžete vychutnat z přilehlých parčíků, kde jsou taky ty nejfotografovanější spoty 😀 Vězte, že to poznáte hned… I my jsme samozřejmě nějakou fotku vyfotili.

Park č. 1

Park č. 2

No a jelikož bylo šílené vedro, tak ve fontáně v jednom z již zmíněných parků se lidé hromadně koupali a ochlazovali se. Zajímavá podívaná 😀

K Eiffelovce jsme se vlastně vraceli hned několikrát. Kdybych měla vypíchnout moment, kdy se mi Eiffelovka líbila nejvíce, bylo by to rozhodně za tmy. Osvícení jí dává opravdu nádhernou a majestátní podobu. Nikdy bych nevěřila, že něco může za tmy vypadat o tolik lépe. Každý večer se turisté schází právě v parcích pod ní a užívají si ty pohledy. Pokud se nepletu, tak každou celou hodinu se Eiffelovka na chvíli rozblyká. Bez kochání se noční rozsvícenou Eiffelovkou rozhodně Paříž neopouštějte…

Hned druhý den jsme ji pak vyšli do druhého patra, odkud jsme měli krásný výhled na celou Paříž. Navíc se můžete nahoře i občerstvit, což se nám, známým požitkářům, náramně líbilo. Dali jsme si kafíčko a skvělou zmrzku. Něco tomu ale přeci jen chybělo-když se totiž koukáte z Eiffelovky, nevidíte právě tu hlavní dominantu Paříže-ano, Eiffelovku.

Posezení…

Na tu jsme ale krásně viděli z Vítězného oblouku, který je také na pomyslném stupínku vítězů, co se mi z Paříže nejvíce líbilo. Ten výhled z něj je totiž jednoduše úžasný.

Vítězný oblouk je navíc obehnaný kruhovým objezdem, kdy je super jen na chvíli pozorovat, jak zběsile na něj Francouzi najíždějí. Z oblouku si hlavně můžete vychutnat pohledy na typické francouzské bulváry-třeba zrovna na ten nejznámější Champs-Élysées, kde si pak můžete třeba zanakupovat.

V Paříži je opravdu spousta krásných míst, která stojí za návštěvu. Třeba Louvre nebo Sacre Coeur, kde jsme také byli a moc se nám tam líbilo.

Louvre

Třeba právě Sacre Coeur na nás zapůsobilo hodně, protože tam v té době zrovna probíhala mše, která náš zážitek z tohoto místa ještě prohloubila. Od Sacre Coeur se můžete ještě projít k Moulin Rouge.Jedno odpoledne jsme se vydali i k vyhořelému Notre Dame, kdy se ale nejednalo o zrovna veselý zážitek.

 

Kdybych vám ještě měla doporučit, co v Paříži zažít, byla by to plavba po Seině. Tyto plavby zaberou v průměru hodinku a je to skvělý oddych a zážitek. My jsme vypluli před západem slunce a byla to nádhera (navíc s francouzskými skladbami v uších).

Když už máte Paříže po krk…

Když už budete mít Paříže dost a budete toužit po změně, vydejte se do Versailles. Jedná se asi o jeden z nejznámnějších palácových komplexů vůbec, které nechal postavit Ludvík XIV.

Z Paříže se tam dostanete jednoduše, jelikož tam jede vlak RER a cesta trvá necelou hodinku. Když jsme do Versailles dorazili, nikdo ze členů výpravy nechtěl jít na prohlídku zámku, proto jsme šli jen do přilehlých zahrad. Zahrady jsou to obrovské, takže budete mít chvíli co dělat. V týdnu je vstup zdarma, pokud je ale stejně jako my navštívíte o víkendu, vstupné se pohybuje okolo 10 Eur(o víkendu mají totiž “akci”, kdy jsou zaplé fontány a hraje k nim hudba). Zahrady to jsou moc pěkné, ale je fakt, že za chvíli vám bude vše připadat na jedno “brdo”. Jako oddych od hektické Paříže to zafungovalo ale skvěle-protože v zahradách se ty davy turistů hezky rozprostřeli, proto se nelekejte těch front před zámkem, které působí opravdu hrůzostrašně.

Realita Paříže

Taky vždycky když máte někam jet, koukáte na lokace na Instagramu a hledáte fajn a zajímavá místa? Pod hastagem Paříže se vám nejspíš zobrazí tak milion “nastajlovaných” romantických fotek, jak krásný holky mají piknik u Eiffelovky, často ještě drží v ruce balonky… Vše vypadá tak romanticky, že vám až srdce zaskotačí a vy si řeknete: ,,Prostě město lásky”. Ehm… 😀 Realita je v případě těchto nastrojených fotek fakt hodně jinde. Kromě asi triliardy zámečků na každém mostě na mě Paříž jako to n. 1 město lásky nepůsobila.

Je navíc ještě něco, co byste měli před vaším odjezdem vědět. Paříž totiž smrdí. Ano, asi se teď divíte, ale prostě je to tak. V úplném centru to tedy není tak strašné, ale pokud nemáte zrovna to nejdražší ubytování, budete pravděpodobně bydlet někde mimo hlavní centrum a tam si toho určitě všimnete. Věřte mi 😀 Krásnou a pohádkovou procházku vám navíc budou vždy dokreslovat haldy! odpadků… Někdy to byl až smutný pohled.

Když se vydáte k Eiffelovce a vůbec ke všem důležitým památkám, připravte se na všemožné prodejce. Desítky těchto obchodníku, kdy skoro všichni prodávají téměř to samé, se vám budou neustále snažit něco prodat. Všude budete míjet prostěradla posetá kovovými Eiffelovkami nebo nějakými kabelkami (100% originál). Sice chápu, že každý se musí nějak živit, jen tohle jsou prostě věci, které na tom “dokonalém” Instagramu neuvidíte.

No a na závěr… Paříž je v hodně ohledech o dost dražší než ČR, proto je dobré se na to připravit už předem a nebýt překvapen až na místě. My jsme to pocítili hlavně v restauracích, kdy třeba takové nejlevnější pivo stojí 8 Eur a to je to někdy jen třetinka. A vlastně i hlavní jídla byla dražší než v jiných evropských destinacích. Ale je to prostě dovolená, a proto se musí s větší útratou tak trochu počítat.


I když mě Paříž v pár ohledech zklamala, byl to přeci jen vydařený výlet, který stál za to a jsem ráda, že jsem KONEČNĚ tu Paříž, o které všichni mluví, viděla. Sice už vám je asi jasné, že se Paříž nepřidá k dalším městům na můj seznam míst, které mi prostě vzaly dech, ale i tak je to krásné město, které stojí za návštěvu. (Ačkoliv vím, že se mnou hodně z vás nebude souhlasit…) Proto bych chtěla vědět: Pokud jste Paříž navštívili, jak se vám tam líbilo?

Tak já Vám děkuji za pozornost a už hodně brzy se potkáme zase u dalšího článku, který tentokrát nebude cestovatelský! Tak se na něj můžete těšit…

Tak ahoj a užívejte si léta.

Vaše Daniela

Žádné komentáře

Napsat komentář