Krásy Šumavy – Na tři dny v Modravě…

Ahoj a vítejte u dalšího článku 🙂
Nedávno jsme s přítelem vyjeli na prodloužený víkend na Šumavu. Šumava je pro mě stále poměrně neprobádané území, takže volba této lokality k strávení víkendu byla jasná 🙂 Počasí nám vyšlo na jedničku a my si celý výlet moc užili. A co jsme všechno podnikli?! O tom se dočtete v dnešním článku, který vám může sloužit jako inspirace při plánovaní vašeho šumavského dobrodružství…

Podzimní Šumava je podle mě vždycky skvělý nápad, jelikož krásná šumavská příroda je díky podzimním barvám ještě hezčí. Zajímá vás, jaký jsme měli během prodlouženého víkendu plán?! No… vlastně skoro žádný. Jediné, to čem jsme toužili byl odpočinek, hlavně ten aktivní… Každé ráno jsme si tak obuli boty na výšlap a vyrazili.

Rabí…

Po cestě z Prahy do Modravy jsme si udělali první zastávku v Rabí. V menším městě kousek od Sušice, jehož dominantou je zřícenina hradu Rabí. Parkování bylo snadné-hned pod hradem. Poté jsme se vydali ke zřícenině. Můžete si vybrat, zda si zaplatíte vstupné pouze na vstup na nádvoří hradu či na komentovanou prohlídku s průvodcem i v interiéru zříceniny. My se rozhodli pouze pro venkovní prohlídku, jelikož bylo krásné počasí a chtěli jsme si užít sluníčko. Poté jsme se chtěli v Rabí naobědvat, ale bohužel bylo v restauraci pod hradem plno, a tak jsme vyrazili dál…

V Rabí jsme mimo jiné narazili i na štáb Policie Modrava… Jak příhodné 😀

Sušice…

Sušice byla naše občerstvovací zastávka. Auto jsme zaparkovali kousek od náměstí a šli hledat restauraci. Nakonec jsme zašli do podniku Pípa a vývrtka, kde měli denní menu. Jídlo bylo fajn, ale vlastně nic extra 😀 . V Sušici jsem měla vytipovanou jednu kavárnu, kam jsem moc chtěla… A páni… Tahle kávová zastávka mě nezklamala ani v nejmenším. V Kafe Žebřík jsme si dali fakt skvělou a voňavou kávu, na jejíž chuť vzpomínám ještě teď a pak brownies do skleničky, které bylo taky super. Už jen kvůli této kavárně doufám, že se mi povede jet do Sušice znovu 😀

Srní…

Vlčí výběh v Srní je oblíbenou destinací snad všech cestovatelů na Šumavě 😀 Auto pohodlně (a za poplatek) zaparkujete u informačního centra v Srní, odkud vede krátká procházka do kopce k Vlčímu výběhu. Pokud se do Srní vydáte o víkendu nebo o prázdninách, popularitu tohoto místa pocítíte doslova na vlastní kůži, jelikož místo může být pěkně přelidněné, což zrovna nepomáhá tomu, aby se vám ukázala smečka vlků. Já byla v Srní již podruhé. Poprvé jsme měli na celou směčku opravdu štěstí a mohli jsme se zaposlouchat i do vlčího vytí. Teď napodruhé se nám nepodařilo vychytat čas bez lidí, a proto se před námi vlci dlouhou dobu schovávali v křoví. Chvíli jsme ale vyčkali a nakonec jsme i tentokrát měli štěstí a pár chlupáčů viděli!

Modrava…

Po zastávce v Srní jsme dojeli do Modravy, kde jsme byli ubytovaní v Hotelu Modrava, který leží hned vedle kavárny Café na Soutoku, kde jsme si nejednou vychutnávali skvělou kávu.

Modrava je malebná obec na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra. Právě protékající potoky a krajina kolem nich dává okolí Modravy nezaměnitelný půvab 🙂

Modrava je startovacím bodem mnoha turistických tras a obecně je centrem turismu. V Modravě je hned několik penzionů, hotelů, či restaurací. První den jsme tam dorazili v podvečer, a proto jsme se jen procházeli, dali kávu a nakonec večeři v pivovaru Lyer, kde mají v teplejších měsících skvělou venkovní terasu s výhledem na potok a na západ slunce 🙂 My si tam dali samozřejmě pivko, výbornou polévku a nějakou tu chuťovku k pivu.

A co dalšího stojí v Modravě za vidění? Jako skvělé a neotřelé místo mi přišel ,,Obývák u Modravského potoka”, kam se můžete posadit třeba s dobrou knihou a zaposlouchat se do zvuků bublajícího potoka.

Dále jsme si dali dobré borůvkové lívance na Klostermannově chatě. K chatě vede cesta trochu do kopce, ale za to si z ní můžete užívat výhledy na Modravu 🙂

Druhý den jsme se z Modravy vydali na první cca 30 km túru: z Modravy na Černou horu, k Pramenu Vltavy, do Kvildy a pak zpět do Modravy přes Filipovu Huť.

Trasa to byla krásná… Akorát od Pramene Vltavy toho moc nečekejte. V půlce září, kdy jsme tam byli my, bylo místo dost zarostlé a vlastně jsme toho moc neviděli O:) 😀

O něco víc se mi líbilo v Kvildě, kam jsme dorazili na oběd, který jsme si vychutnali v Pekárně a pivovaru Kvilda. Jídlo tam nebylo špatné, ale zároveň vůbec nic extra. S plnými žaludky jsme pak nemohli vynechat focení mých oblíbených krav na louce pod pivovarem, které si fotím prostě všude 😀 No a pak nechyběla ani kávička.

Na kávu jsme zašli do Kvildy cafe. Podnik jsem našla již před cestou na internetu, kde mě hodně zaujal. Ano… Interiér je super a místy mi připomínal rakouské podniky na sjezdovkách. Káva byla také moc fajn, ale tím to asi končilo. Abych byla upřímná, tak nerozumím tomu, proč tam káva byla o dost dražší než např. v kdejaké pražské kavárně. Za espresso zaplatíte 85 Kč, za cappuccino 95 Kč a za latte pak 105 Kč. Káva z Kvildy café rozhodně patřila k těm nejdražším, co jsem si kdy v ČR dala. A zákusky? … Nebyli špatné, ale rozhodně nic, co by mi utkvělo v paměti. Pokud rádi objevujete zajímavé podniky a zrovna nepotřebujete šetřit, zastávku v Kvildy cafe klidně doporučuji 🙂

Do Modravy jsme se pak vrátili v pozdním odpoledni, kdy jsme si chvíli poseděli v ,,Obýváku”, užívali sluníčka a večer si užili fajnovou večeři na hotelu.

Poslední den našeho prodlouženého víkendu na Šumavě jsme po snídani vyšli k Tříjezerní slati, která je od Modravy jen pár kilometrů. Skoro celou cestu se jde po rovince, která lemuje Roklanský potok, poté však počítejte i s kratším, ale prudším stoupáním do kopce. Není to však nic, co by se nedalo zvládnout. Cesta ke slati je navíc asfaltová, což ocení třeba rodiny s kočárkama.

Tříjezerní slať mě mile překvapila a velmi se mi líbila. Jak název slati napovídá skládá se ze třech rašelinových jezírek, kolem kterých procházíte po dřevěných chodníčcích. Jako plus této slatě bych vyzdvihla, že není natolik populární, jako třeba Chalupská slať, a proto jsme ji měli skoro pro sebe!

Chalupská slať…

Ještě před obědem jsme nasedli do auta a jeli k Chalupské slati. Auto jsme zaparkovali v Borové Ladě, odkud je to pěšky už jen kousek. Tuto slať jsem navštívila už jednou (o tom píšu v článku tady), a tak jsem věděla, co mě čeká, a možná i proto jsem neměla z místa takový ,,wow efekt” jako minule. 🙂

K Chalupské slati opět vedou dřevěné chodníčky, které jsou někdy opravdu dost plné, haha 😀 Slať je ale sama o sobě moc krásná a dominuje jí, na sociálních sítích velice oblíbená, břízka. Při návštěvě Šumavy toto místo rozhodně nevynechejte, jen možná vyražte co nejdříve ráno.

Divoký bistro…

Ach… Jak miluji objevovat nová a zajímavá gastro místa. Na Divoký bistro jsem narazila kde jinde než na Instagramu a myšlenka tohoto bistra se mi tak zalíbila, že jsme tam vyrazili na oběd. Shodou okolností jsem na jejich Instagramu zjistila, že se odtamtud týden po naší návštěvě vysílal díl Souboje na talíři, a proto bylo skvělé ochutnat jídla z bistra ještě předtím, než jsme díl naší oblíbené show viděli na vlastní oči.

Bistro se nachází v kempu (podle mě poněkud zapadlém, ale možná jen nejsem v obraze), ke kterému vede úzká cesta. Jedná se o stánek s občerstvením, jehož majitelkou je Češka, které si vzala za manžela Francouze. I proto je většina jídel šmrclých Francií. Narozdíl od ostatních stánků v kempech zde s párkem v rohlíku nepočítejte. Za to si tu můžete pochutnat na výborných burgerech, francouzských pokrmech, mořských plodech, rybách apod. Posezení (venkovní pod přístřeškem) je tam moc příjemné, stejně tak jako vždy usměvavý personál.

Divoký bistro má otevřeno v letní sezóně a pozor! Je opravdu oblíbené, a proto si radši udělejte rezervaci, ať nejedete zbytečně 🙂

Zámek Blatná…

Asi si říkáte, neměl to být článek o Šumavě?! Samozřejmě máte pravdu… Ale i tak jsem se rozhodla jihočeský Zámek Blatná zahrnout do tohoto článku, jelikož jsme se tam zastavili cestou ze Šumavy :D. Předpokládám, že asi většina z vás Blatnou zná a to hlavně kvůli výběhu daňků, které si můžete nakrmit. I my jsme se tam vydali hlavně za těmito majestátními zvířaty… Ale…

V zářijovou slunečnou neděli bylo všude tolik lidí (a dost často nevychovaných a ukřičených), kteří byli dle mého názoru jak šílení, když tam všemožně pobíhali, aby s daňkama ukořistili co nejlepší fotku, až mi to upřímně trochu znechutili.

Daňků mají v parku hned několik, a abyste se k nim dostali, musíte si samozřejmě do parku zakoupit vstupenku. Kromě daňků však v parku dle mého názoru není nic moc zajímavého ke koukání, a tak jsme se celkem brzy otočili na podpatku a jeli domů.

Zastávku nám však zpříjemnila příjemná kavárna na nádvoří zámku Oh My Deer Café, kde mají moc dobrou kávu a příjemné venkovní i vnitřní sezení. Doporučuji 🙂

Byl někdo z vás už na Zámku Blatná a jak se líbilo vám?

A takový byl náš šumavský prodloužený víkend, který jsme si užili na jedničku. Konečně jsme byli s přítelem sami dva a procházky šumavskou přírodou byly skutečným balzámem na duši. A jaká jsou vaše oblíbená místa na Šumavě? Do komentářu mi také třeba napiště vaše tipy, co mám navštívit zase příště. 🙂
Tak se mějte krásně a zase brzy u dalšího článku 🙂

Vaše Daniela