Co na srdci ...

Jak se mi to zase vymklo z rukou…

2. 10. 2019

Ahoj!

Vítám vás u dalšího článku, který tentokrát konečně nebude z oblasti cestování. Dnes se totiž dozvíte, proč a jak jsem znovu bojovala se svou postavou. Abych se přiznala, tak článek na tohle téma mám rozepsaný už minimálně 3 měsíce, jenže pořád jsem si říkala, že není ta vhodná doba ho vydat, která sice není asi ani teď, ale na co pořád čekat?!

Dnešní článek tedy bude o HUBNUTÍ. Možná vás ale hned na začátku zklamu… Pokud jste totiž na tento článek klikli s očekáváním, že vám dám tajný typ, jak zázračně, rychle a nejlépe bez práce zhubnout, tak asi rovnou přestaňte číst 😀 . Tak lehké to úplně nebylo/není. Dnešním článkem vám chci hlavně dodat odvahu, motivaci a také trochu nastínit mou cestu za vysněnou postavou.

Achjo. Už zase…

Nebylo to tak dlouho před mým studijním pobytem v Číně, kdy jsem psala článek o mé postavě. Ve svém těle jsem se už od dětství necítila kvůli přebytečným kilům zrovna příjemně. V článku jsem proto popisovala, jak se snažím mít se znovu ráda a pracovat hlavně na své psychice. No a v dnešním článku vám odkryju zase další kousek ze své cesty k zdravějšímu a spokojenějšímu já. Jak jsem si tedy během těch několika dlouhých měsíců vedla?! Ehm… Byla to jízda 😀 .

Můj boj za hezkou postavu byl odjakživa jako jízda na horské dráze. Prostě nahoru a dolů… Třeba loňské léto jsem se cítila skvěle a přišlo mi, že už mám vše pod kontrolou. Měla jsem se konečně ráda a myslela jsem si, že mě nějaké zbytečné výkyvy už prostě rozhodně nepotkají. Jenže se mi to ZASE vymklo z rukou…

Genetika ke mně bohužel nebyla tak štědrá a do vínku mi nenadělila “schopnost”, že ať jím cokoliv, nepřiberu. Mám to spíše naopak 😀 . Pokud proto chci nějak vypadat a nemít tělo samý tuk, stojí mě to celkem dost úsilí. Před odjezdem do Číny jsem se ale cítila opravdu super a ze svého těla jsem neměla žádné větší komplexy (protože to, že nikdy nebudu mít tělo modelky, jsem si uvědomila už dávno). Jenže Čína se mnou bohužel zamávala a já se znovu dostala do bodu, kdy jsem se na sebe nechtěla podívat ani do zrcadla…

Za všechno může Čína 😀 …

Po příjezdu do Číny jsem si nejdříve nemohla úplně zvyknout na tamní jídlo, a tak jsem první týdny spíše hubla, což bylo super. Jenže postupem času jsem začínala mít často hlad, kdy jsem pak v jídle bohužel nesahala po zdravých alternativách. Většinou jsem si v supermarketech prostě koupila nějaké sladkosti nebo brambůrky. V té době jsem si říkala, že když jsem ze začátku pobytu trochu zhubla, tak si to můžu v klidu dovolit a o nic nejde. Navíc jsem se tehdy dost hýbala, takže jsem v tom prostě neviděla žádný větší problém. Jenže tohle je u mě vždy tenký led… 

Jakmile totiž začnu “prasit” bez větších výčitek a ještě si to začnu omlouvat, je to varování, že jsem zase zpátky tam, kde být opravdu nechci. Aby toho nebylo málo, tak přišla zima. Zima v Číně není zrovna to nejpříjemnější období a ještě navíc v Chang-čou, kde tak 80% času jen lilo. Od půlky listopadu jsme proto kromě školy nechodili téměř nikam nebo maximálně do kaváren, restaurací a barů. V té době jsem tedy měla hodně nízký výdej energie, kdy mi ale nijak neklesal kalorický příjem, a já tak začala znovu přibírat…

Dlouhou dobu jsem si to nijak nepřipouštěla. Byla totiž zima, a tak nikdo nemohl přes mou zimní bundou vidět ty moje špíčky. ,,Pod oblečení se to schová”. Všechno se ale už brzy změnilo… 

Já, méďa kulička, před odjezdem z Číny…

Přišly Vánoce a my, jako skupina kamarádů, jsme měli jet přes svátky do “termálních pramenů”. V plavkách! Až v té chvíli jsem si uvědomila, že se toho od mého příjezdu do Číny na mém těle opravdu hodně změnilo a já začala propadat panice. Opět jsem se začala nesnášet… V tu dobu jsem na tom se sebevědomím byla opravdu na nule. Korunu tomu nasadilo to, když jsem jednou vlezla na váhu mojí spolubydlící. Váha ukázala, že jsem přibrala 6 kg. Byla jsem ze sebe znechucená a konečně mi došlo, že je na čase začít něco dělat. 

Jde se makat…

Mé snahy o změnu započaly už v Číně, jenže se mi do cesty stále stavila nějaká “ale”. ,,Nemám, kde cvičit”, ,,Nemůžu si vařit zdravě”, ,,V restauracích nemají zdravé jídlo”. Prostě pořád něco. Snažila jsem se sice v jídle omezovat, jenže naprosto bez výsledků… Byla jsem ale odhodlaná, že hned po mém návratu do ČR na sobě začnu makat, protože nešlo jen o to, jak moje tělo vypadá, řešila jsem především to, že psychicky se cítím vyloženě pod psa.

Možná jste teď čekali, že zase napíšu nějakou výmluvu, jak jsem po návratu do ČR vše znovu odložila a začala až později. Ale ne. Byla jsem opravdu odhodlaná, a tak jsem začala téměř hned po mém návratu věci konečně měnit… Ačkoliv jsem veděla, že nějakým způsobem dokážu zhubnout i sama, pro tentokrát jsem si řekla, že poprosím o pomoc. Našla jsem si proto nutriční poradkyni a požádala ji, aby mi sestavila jídelníček na míru. Chtěla jsem totiž hubnout zdravě, udržitelně a celkově si vypěstovat zdravější návyky. Také jsem doufala, že mě namotivuje vytrvat už jen ten samotný “dohled” ze strany poradkyně 😀 .

Svůj nutriční plán jsem začala dodržovat od února. Hned od začátku to nebyla procházka růžovou zahradou, jelikož jsme se k tomu stěhovali a zařizovali byt. Z počátku bylo dodržování jídelníčku trochu těžší, protože bylo vše nové. Po pobytu v Číně, kdy jsme chodili jíst hlavně ven, jsem si navíc musela zvyknout pravidelně vařit. Začátky jsou prostě vždycky nejtěžší… 

S nutričním plánem jsem se ale nakonec sžila celkem rychle a skvěle mi vyhovoval, kdy jsem si už po pár týdnech připadala lehčí a energičtější. Necítila jsem se ani nijak omezovaná, protože jsem jedla relativně normálně, jen jsem ze svého jídelníčku vyřadila průmyslově zpracované potraviny, tučná a smažená jídla, jídla z restaurací a můj “guilty pleasure” dortíky ke kávě. Jediné čeho jsem se po celou dobu nedokázala vzdát je káva. Takové cappuccino totiž fakt miluju… 😀 

Nutriční plán jsem měla na 3 měsíce a dodržovala jsem ho až na opravdu drobné výkyvy poctivě. I když se říká, že úspěch zaručuje především strava, tentokrát jsem se chtěla zaměřit i na cvičení. Chvíli jsem byla i “nabuzená”, že začnu chodit do fitka, jenže jsem tak trochu “konzerva” 😀  a vždy jsem nakonec ztratila odvahu na to, abych tam šla sama. Cvičila jsem proto doma a to dost pravidelně… První měsíc jsem běžně cvičila ranní jógu a odpoledne pak 30-denní výzvu od Jillian Michaels. Asi už po 14 dnech jsem začala na svém těle vnímat změny, kdy jsem začínala být zpevněnější a to mě hned utvrdilo v tom pokračovat.  Zpočátku jsem cvičila každý den, pak jsem to trochu omezila, ale stále jsem se snažila být v pohybu. K cvičení doma podle YouTube jsem přidala i občasné běhání. Pravidelné cvičení (i to běhání) mi vydrželo až dodnes, kdy dost často cvičím podle videí na Youtube. Nejvíce mi z “cvičících kanálů” vyhovuje kanál MadFit nebo kanál s jógou-Yoga with Adriene. 

Moje místo na domácí cvíčo…

Kdybych měla shrnout celé ty tři měsíce dodržování plánu, tak začátek byl rozhodně trochu těžší, ale už po chvíli jsem si zvykla a druhý měsíc si skvěle užívala. S třetím měsícem jsem se ale, přiznávám, naopak trochu zablokovala a ztrácela motivaci, kdy mi přišlo, že se mi nepodařil žádný větší pokrok. No ale celkově jsem změnu udělala obrovskou…

Takže co výsledky?!

Nikdy mi nešlo o to číslo na váze, mým hlavním cílem bylo se cítit dobře, spokojeně a sebevědomě. Po 3 měsících s nutričním plánem se mi podařilo zhubnout skoro 7 kilo, díky čemuž jsem se cítila zase skvěle. Jako bonus jsem navíc měla o hodně zpevněnější postavu a začalo se mi vracet sebevědomí. Jenže co pak, bez pomoci?

Moje změna po 3 měsících...

Moje změna po 3 měsících dodržování plánu…

Ani po těch 3 měsících jsem se ale bohužel nedostala ke svému cíli, a tak na sobě pracuji do teď. Nejedu žádné extrémy. Většinu času jím zdravě-hlavně hodně zeleniny, ovoce, zdravých tuků… Nedílnou součástí většiny mých dní se navíc stal pohyb. Vždy, když mám volnou chvíli, tak si zacvičím a snažím se k tomu “dokopat” i tehdy, kdy se mi vážně nechce. Jen do toho fitka jsem se tedy ještě neodvážila, ale třeba i to brzy změním.

Moje doporučení k získání hezké postavy…

Řekla bych, že co se hubnutí týče, nejhorší jsou začátky, kdy se opravdu trochu jedná o “omezování”, a člověk proto musí mít silnou vůli. Musíme se nejen naučit jíst jinak, ale hlavně o jídle a pohybu i jinak přemýšlet. Proto bych všem doporučila, aby během své cesty za lepší postavou nepoužívali ani tak slovo dieta, protože podle mě je dieta něco dlouhodobě neudržitelného. Já si proto v hlavě nastavila, že chci žít zdravěji. Pro mě jako velkého požitkáře a milovníka jídla to chvílemi opravdu nebylo snadné a o to víc jsem na sebe hrdá, že jsem to dokázala.

Prostě zatočte se svou pohodlností a zaměřte se sebe, své tělo a svou mysl, protože to nejlepší, co můžeme sami sobě dát, je právě ta zdravá, vyvážená strava a nějaký ten pohyb, který vás bude bavit a naplňovat. A ano, na začátku to bude chvíli nové, otravné a bude vás to zdržovat, ale věřte mi, že pak zjistíte, že to mělo cenu!

Teď je začátek října a já už na sobě pracuji dost přes půl roku. Moje sebevědomí je pomalu zpět (i když každý má někdy slabší chvilky 😀 ) a já jsem hlavně vděčná, že jsem si uvědomila, že všechen ten “junk food” a sladké pro naše tělo opravdu není dobré. Celkově se mi podařilo zhubnout 9 kg a vlastně to ani nebolelo. A řeknu vám, že to byl skvělý pocit se za sebe v létě v těch plavkách nestydět a neschovávat se.

Na závěr bych snad jen chtěla říct, že pokud na sobě také chcete něco změnit, tak prostě nečekejte a neodkládejte to. Vždy totiž bude něco, co vám nebude vyhovovat. Buďte také trpěliví, protože změny se nebudou dít hned po prvním cvičením a po prvním bílém jogurtu s ovocem. Ano… Bude to dlouhá cesta, která bude všechno jen ne jednoduchá, ale ten výsledek bude stát za to. Za to vám ručím. A pokud ještě stále váháte, tak si třeba najdětě v okolí někoho, s kým se budete vzájemně podporovat a motivovat. Hlavně to ale nevzdávejte po prvním menším neúspěchu nebo špatném dni, protože každý máme své “up and downs”.

Ráda si někdy dám i něco “mimo” jídelníček…


Po dopsání tohohle článku teď už jen doufám, že nikdy nebudu muset vydat jeho další pokračování o tom, jak se mi to zase nepodařilo 😀 . Jak jste možná pochopili, tak se teď ve svém životě snažím udržovat určitou “harmonii”. Nebudu si ale hrát na svatou, někdy si dám smažák a vlastně i ten dortík, ale konečně má u mě v životě hlavní roli pestrá strava a pohyb. A to je prostě super! Takže ne… Pokračování prostě nebude. Tečka. 😀

A co vy a hubnutí? Jaké metody se vám nejvíce osvědčily? A co vám pomáhá si postavu udržet? Napište mi… Ať už na můj Instagram, email nebo do komentářů.

Tak užívejte podzimu a ahoj u dalšího článku.

Vaše Daniela

4 komentáře

  • Odpovedet Petra 3. 10. 2019 at 10:14

    Krásně napsané 🙂

    • Odpovedet Beyond Ela 5. 10. 2019 at 21:02

      Moc děkuju 🙂

  • Odpovedet Aleš Otava 2. 10. 2019 at 22:50

    Zajímavý a motivační článek + krásné fotky z krásného ZÁMKU! 🙂🙂

    • Odpovedet Beyond Ela 5. 10. 2019 at 21:02

      Moc díky! A ano… Ještě že je ten ZÁMEK tak fotogenický! 😀

    Napsat komentář